Teda samozřejmě jedna ze souhvězdí GM, které zazářilo v neděli na taneční obloze.
Na soutěž jsem se upřímně řečeno moc netěšila. Měla jsem totiž problém zapamatovat si část choreografie a bála se jak to dopadne. Cesta byla neskutečně vtipná. Melinka nás vzala autem, sraz byl ráno na Budějovické na stejném místě jako jsem čekala na DPmana při Hradníkově závodě.
Už v pátek jsem nám vymohla výjimku, že přijedeme později. Holky tancovaly v sobotu v Pardubicích a já do noci zkoušela Nimboodu kolem dokola. Cesta nám utekla krásně. Vzadu v autě jsme s Katkou měly docela veselo. Jsem zvědavá, jestli někdy uvidím video z auta. Na místě jsme byly v jedenáct, zaparkovat se taky dalo, takže žádný stres nenastal.
Cěkání na naši kategorii bylo dlouhé. Zašly jsme na polívku s rohlíkem. Pak taky po chodbách volnočasového centra. Nalepily si řasy a namalovaly se. Pak zašly na kafe a štrůdl. A zase dlouho nic. Trochu potrénovaly. Naše kategorie přišla na řadu až někdy v pět hodin. Nervozita se dala krájet. Nešlo jen o samotný tanec, ale i o rivalitu mezi některýma. Vlečka mi tahala dolů vlasy a celou hlavu dozadu. Už jsem chtěla být doma.
Najednou to přišlo. Čekáme v malé chodbičce ve tmě. Před náma jsou dveře a za nima taneční parket a porota. Taky lidi, tedy konkurence. Celá kategorie skupin je sloučená. Není snadné vyniknout mezi takovou spoustou holého masa. Leda kostýmem co nic neukazuje. To mame... Dveře se otevřou a jdeme na to.
Venda se tvářila dost blbě. Že všechno špatně a choreografie měla být jiná a viděla chyby a měla jsem rozporuplný pocit. Nepřišlo mi to špatné a navíc jsem čekala nějaké uvolnění nervozity a naopak stoupala. Se sledováním dalších skupin o to víc. Protože některé byly super.
No a nakonec po neskutečně dlouhé době bylo konečně vyhlášení. stála jsem přesně uprostřed a byla v klidu. V hlavě mi běželo jak se asi mám tvářit a kdo asi vyhraje? Když se ozvalo naše jméno, otočila jsem se na holky. Těm to šrotovalo v hlavě, JAK TO??? osobně bych dala na první místo Vltavu. Bylo to sice snadné na prvky, ale bylo to neokoukané, krásně romantické a dokonale do hudby.
Vyhrály jsme dort, flašku, diplom, šerpu a tašku drobností. Plus Vendulka dostala nějaký poukaz na vzdělávací kurz pro choreografy. Pak následovalo nezbytné focení. Dort jsme rozdaly, sbalily kufry a vydaly se domů. Měla jsem strašný hlad, byla jsem totálně unavená a z výrazného líčení už po celém dnu už pálily oči.
Cestou z Náchoda jsme se stavily na Mekáči. Jinak bych snad domů už nedojela. Normálně to nejím, ale hlad je svině... :-D
Takže ke všem těm soutěžím máme jednu zase navíc (vyhranou) a tou je Hvězda Orientu 2013 Náchod.
Žádné komentáře:
Okomentovat