Já se snažím tenhle kousek napsat už týden. Vždycky dostanu geniální nápad. Téma co má švih a styl. A pak je potřeba udělat kaši, vyměnit úplně zmatlané tričko, sebrat psovi dětskou hračku a dítěti psí hračku, utěšovat velké trápení s gravitací a spoustu jiných věcí. A nápad je v háji. Tedy přesně tam, kde moje paměť a koncentrace. Nepamatuju si naprosto nic. Moje hlava dokáže udržet skutečnost, že je potřeba postarat se o malou. A tam to celé nějak končí. A nejde mi být vtipná. Takže budu závistivě číst facebook o Viki a zapomínat ovladače v lednici...
Nebo mají spavější děti :-)