Smaragdová svatba

Dokážete si představit, že jste s někým 55 let? Já ne. Už kvůli tomu, že tak dlouho nejsem ani na světě a samotná existence tolik let mi přijde neuvěřitelná. Tím nemyslím nic špatného. Život jaký jsem si nastavila mám ráda. Pořád v poklusu, ale tolik nových příležitostí a zážitků. Nevím jak dlouho to jde vydržet. Posledních pár dnů usínám při dopadu na sedačku. Ale vzít si někoho a pak s ním 55 let vydržet a nezabít ho!? Klobouček dolů

I když babičku s dědou jsem viděla od malinka jako vzorové manželství. V pubertě jsem sice prskala, jak se může nechat babička tak omezovat a vařit doma večeři, zatímco děda šel na pivo. Ale s postupem času, věku a zkušeností mi to došlo taky. Ale vidět ty dva společně třeba na plese. Jak si rozumí a všechny taneční kroky jim vychází jako naučená sestava... Nebo jak se dokážou doplňovat. Hlavně se pořád umí pobavit a prostě všechno tak nějak funguje přešně podle toho jak to má fungovat. Nevěřím, že budu mít někdy něco podobného. Jsem prudší povahy než babička a vyrůstám v jiné výchově. Ale jako vzor ji budu uctívat vždycky. A čím jsem starší, tím víc.


Smaragdová svatba následuje po svatbě zlaté (50let) a zvykem také bývá nějaký šperk. Zpětně mi došlo, že jsem ho ani neviděla. Já jsem jim pořídila dárky dva. Jeden symbolický - perníkové srdce spojené do sebe přímo v Pardubicích. A druhý takový nečekaný - donutila jsem bratra přijet po letech domů. Celé to proběhlo v klidu řekla bych.

Práce začala už v pátek. Babička pekla mraky, já jsem dělala pomazánku a kecala jí do pečení a pak i do výběru oblečení. V sobotu dopoledne jsem jela s dědou a tátou do domu armády, kde to celé posezení probíhalo. Cestou jsme vyzvedli nějaké lidi a krabice se zákuskama. Na místě pak děda rozděloval úkoly a místa k sezení. Dělala jsem jednohubky, chystala talířky a zákusky. Oběd s rodinou byl ve 12 u Huberta a obřad v 14 hodin na radnici. Oběd teda... no naštěstí mi na klíně seděl Radeček a snědla jsem jeho kuře s kaší. To moje se mi nelíbilo. Cena naprosto neodpovídala kvalitě. Na obřad jsem vedla děti pěšky já. Cestou nás potkal Honza a kousek jsme tedy dojeli autem.

Převlíkala jsem se na náměstí u auta :-) Pro tuto příležitost jsem zvolila smaragdovou kolovku a fialové tričko.
Naštěstí nebylo vidět ty botasky pod sukní :D ale vzhledem k množství práce a úkolů jsem prostě potřebovala být v pohodě. Na radnici jsem byla za fotografa a tak viděla celý obřad z opačné strany než hosté. Nad fotkama se vztekám ještě teď. Byla tam dost tma a zvolila jsem radši zoomovaci objektiv s nizsi svetelnosti. Druhy by sice delal lepsi fotky, ale zase by se mi tam nevesli lidi. to je věčný boj prostě.

Na odpoledním posezení už jsem stejně běhala v kalhotách a roznášela kávu a vodu. Aby se děcka nenudily, hráli jsme i s tátou a Honzou hry vedle v sále. Vedle se hrálo na harmoniku, zpívalo a povídalo. Ale u toho už mladší generace být nemusela. Takže jsme se přesunuli na barák a dali si něco tam.
Musím se dotlačit a vyrobit speciální album s fotkama jako dodatečný dárek. uf uf

Mám koloběžku

jsem teďka kolo-běžec. Doslova
Na radu fisera jsem si vybrala pro pořízení nového vozidla http://www.kolobezky-pro-dospele.cz/ a je fakt, že i cenou se nikdo jiný nevyplatil. Moje nová úchylka se jmenuje Micro FLEX a váží pěkných 3,5kg. http://www.kolobezky-pro-dospele.cz/products/micro-flex/

Co velice oceňuji je hlavně velikost a možnost skládání. Kolečka nejsou nafukovací. Dlouho jsem to řešila a je to tak 50:50. Když budou nafukovací, je koloběžka větší, tím pádem těžší, dražší, míň skládatelná a může se píchnout. Ale zase projede mnohem víc terénu, je rychlejší, nedrnčí tolik a jízda není tak náročná. A teď si vyber.
Nakonec jsem si určila priority. Váha, skladnost a dobrý poměr k jízdním vlastnostem. A vyhrála tahle.

První testovací jízda vedla z Krče přes pár keší do Modřan a k Vltavě. Tam už autobusem domů.

Druhá výprava byla o poznání delší. Projela jsem si půlku Pardubic a odlovila kolem 25 keší u toho. Ale skoro jsem umřela a co teprve druhý den ráno!

Každopádně koloběžka už viděla Vltavu, Labe i Moravu a ráno na ní drandím na vlak do práce. Je to velká zrychlovačka a už se těším, jaké chodníky budou v USA a jak mi tam bude holka lítat po keškách. A nohy postupně přestávají bolet.

Jičín Extravaganza

V sobotu během druhého dubnového víkendu jsme kromě dalších aktivit zvládli i dva tanečky na orient akci v Jičíně. Pořádala Tina a měla to udělané fakt hezky. Akorát to pódium bylo divné. Krásně velké, ale mezi náma a lidma bylo ještě jedno menší a z toho jsem byla zmatená. A podle všeho ne sama. Nějak se mi nedařilo navázat nějaký kontakt s diváky. Ale zase šatny super, dokonce občerstvení, milá společnost a takový poklid v zákulisí. To bylo moc fajn.
Zpět se mnou jel Lukáš, který si zajel do Jičína na kešky, tak to bylo pohodlné. A i v druhém autě bylo víc místa. Ale padla jsem do postele jak šutr a ráno zase do ZOO. docela makačka, ale taková příjemná. Kdo může říct, že má tak rozlítaný život z normálních lidí :D

Pracovala jsem v ZOO

První dubnový víkend jsem proležela pod dekou (ha ha asi jeden den) a ten druhý prostála u výběhu slonů.
Popsala jsem to tady http://gm-bollywood.blogspot.cz/2013/04/indie-v-zoo-praha.html
Počasí teda masakr. Teplota nevylezla nad pět stupňů a na fotkách na to rozhodně vypadám.
Plánovala jsem si kešky a nakonec houby houby. Nebylo nic. Ale vyrazím do ZOO někdy v týdnu sama s foťákem. Důležité info od chovatelů mám a bylo to příjemný. Hlavně běhat po areálu jako zaměstnanec, zadní cesty, kanceláře. Super
V neděli jsem vzala i Lukáše, vypadal spokojeně.

Velikonoce v posteli

Letošní Velikonoce jsem si představovala dost jinak. Zradilo ale počasí a taky zdravotní stav. Ve čtvrtek jsem totiž lehla s chřipkou a bylo po srandě. Ale zase pátek byl fajn. Ležela jsem s noťasem pod dekou a dodělávala resty a spala. Akorát další dny už jsem se moc neudržela a koukala kde je jaká práce po domě. Ale léčila jsem se svědomitě a snad se z toho brzo dostanu.
Vajíčka jsem letos odflákla jak to jen šlo. Se dvěma jsem si hrála, ale copak byl důvod? upekla jsem mazanec z tvarohem a vlastně čtyři dny jen tak proflákala po domě. Plus jedna drive in keška denně. A teď se nemůžu nějak nahodit a začít zase fungovat.