...aneb máme tady závěrečné odpočítávání. Taky novou velkou úchylku a blíží se jaro. Můžete číst dál :-)
Tento týden mají narozeniny všichni moji sourozenci. Letos s nima slavit nebudu. S Lukášem jsme sice návštěvu před porodem ještě stihli, ale dost na otočku. Takže o oslavě se nestihlo ani mluvit. Měla bych si připravit tašku do porodnice. To se mi moc nechce a stále jsem s tím nezačala. Je strašně zvláštní, že už to tak uteklo. Zároveň se ale poslední dny/týdny vlečou. Mám sice ještě nějaké aktivity, ale dává mi to strašně zabrat.
Naprosto jsem se zamilovala do šití. Řeším svůj klasický problém, protože mám velké plány a strašně málo času. A pak pocit, že zvládnu projekt, potom jsem v půlce nešťastná jak mi to nejde. A končím s fotkou na facebooku a pocitem, že jsem překonala vysokohorský výstup :D Drobnou nevýhodou je nutnost shánět látky, jejich ceny a dostupnost střihů. Až mi bude někdo chtít něco donést, tak prosím Ottobre nebo Burdu nebo hezké látky :-)
Druhou zábavou je háčkování. To je míň náročné na materiál a prostor. Ale zase z toho nejsou takové věci. Tak to prostě kombinuju a tvořím. Nebyl na to čas celou tu dobu co jsem lítala po světě a teď čas je. A oboje se dobře kombinuje na dětském oblečení. Je to rychle hotové a spotřeba látek je malá. Skvělá kombinace.
Na co se moc těším? Až budu moct šít a rovnou to mrněti zkoušet. Nebo kostým na karneval a třeba ze stejné látky nám oběma podobné triko. Taky hračky, povlečení nebo nejvíc cool pytel na cvičky... Vlastně je škoda, že jsme něco podobného doma nedělali. Babička sice umí šít, ale dělala akorát takové ty potřebné věci, ale žádné blbostičky pro radost. Tak jsem zvědavá.
