Sapa style

Co s volnou sobotou? Tak třeba objevování nových končin a plnění věcí na "to-do" listu
Vyrazila jsem do Sapy. Podruhé v životě, ale minule bylo zavřeno všechno kromě potravin. Byla to vyloženě objevná cesta. Získala jsem přehled o zboží a cenách a všechny ty butiky a zaručeně italské podniky nakupují tady, fakt. Není nic kouzelnějšího, než vidět ty děsivě stylové paničky, jak tady přehazují věci po kilech a rvou do aut černé igelitové pytle s visačkou France/ Italy/ atd. Sama jsem si jedny šatičky po dlouhém hledání (nikde nechtějí prodávat po kusech v sobotu) koupila a lísteček hlásá Made in France. No nevím nevím. Ale s lodickama budou dokonalé.
Pokoupila jsem hromady umělých kytek, nějaké drobnosti a dala si vietnamský oběd v tom stejném podniku co minule. po jídle jsem teda bohužel viděla a hlavně cítila různé kraby, ryby, věci polomrtvé a nejrůznější příšerky a málem jsem o ten oběd zase přišla. Paradoxní je, že co se týká oblečení, je výhodnější si zajít do nějaké levné značky typu Takko, HM a vyjde to stejně a bez toho plastového smradu. Berou to stejně na stejném místě :D
Tak zase někdy...

Atelier a Lázně

Já chápu, že ten blog začíná být strašně jednostranný. Ale poslední dobou buď fotím nebo makám nebo jsem na trase mezi prvním a druhým. (ještě paběrkuju s keškama) Chudák Lukáš mi doma občas umírá hlady a nemá tričko do práce, protože nějak nestíhám. Ale pracuju na tom a snažím se všechno srovnat do řady a stíhat.
9.6 jsem měla první samostatné focení v opravdovém ateliéru s Petrou a Katkou. Sice už jsem fotila předtím těhotnou v Ganze, ale to se nějak nedá úplně tak brát. Nápad byl, lidi taky. Bohužel se ukázalo, že to bude ještě dost práce na všech frontách. Ale výsledek je uspokojivý. Ten den jsem měla smůlu snad úplně ve všem. V práci zásek, pak se mi rozpadnul kufr v půlce cesty... no skvělý. Ale zvládlo se to a výsledek je na FB nebo na www.zuzuphotography.cz (jo přesně tak! mám webovky! cha cha)

Hned den poté jsem vyrazila ze stejným účelem do Žlutých lázní. Kdo nezná, tak to je taková pláž pro půlku Prahy, kde je občas program a hlavně kus písku. Ten byl ale tak neskutečně obsazený, že příště tam jdeme ráno a ve všední den. Fotilo se s Alenkou v námořnickém stylu. Jsem ostuda, protože do teď jsem stihla fotky pouze probrat, ale nic víc. Bojuju s pocitem, jestli nějak upravovat nebo nechávat jak je. post proces je moje slabší stránka.
po focení jsme si dali drink a bylo to mooooc příjemný. Až na ten závěr. Sedla jsem do špatné tramvaje, tím mi ujel poslední bus domů a celé se to zamotalo a nakonec jsem se na to vykašlala a jela taxíkem. Z Anděla za 300,- (jestli chcete taky levné jízdy, tak jetax.cz a hned si vemte slevovou kartičku).

Víkend v Olomouci

Začal červen. Hned první celý víkend jsem domů. Vlakem se mnou jel i brácha, tuším snad poprvé v životě. Dali jsme si kafe a jinak vesměs koukali oba do své práce. Já dodělávala fotky do práce a on koukal na film. Vlak měl hodinu zpoždění kvůli skokanovi na trati. taky nemůžou někam jinam...

Děda má hned na začátku měsíce narozeniny a letos slavil 80, takže to chtělo velkou akci. Vybral si, že se bude sedět na dvoře pod party stanem a že udělá guláš pro hosty a jinak bylo nějaké drobné pečení. Ehm guláš jsem měla na starosti podávat...škoda, že ne vařit. Jako polívka asi dobrý no...ale co se do toho motám. Přišlo docela dost lidí, dostal nejrůznější jídlo a flašky. Já jsem mu pořídila dort a speciální obálku. Bylo celkem neskutečné vedro a pod tím stanem se nedalo existovat. Se divím, že to v tom věku všichni zvládli. Trávila jsem čas hlavně schovaná ve stínu nebo s děckama v zahradě.

Jinak víkend patřil focení. V pátek Nela v Olomouci a v neděli Kateřina na čtyřkolce v Praze. Oboje už je na webu hotové. I když jsem stále kritičtější a mažu víc a víc fotek.

Spící krasavice

Poprvé jsem v Praze vyrazila do Státní opery na balet. Prostředí je to opravdu hezké a představení bylo velmi vydařené. Trochu nás znechutilo, že lidi už dneska netuší JAK se obléct do Státní opery na večerní představení. A taky množství dětí, protože asi někdo nepochopil, že pěti-šesti leté dítě tam jednak nemá co dělat a tou dobou spí a jednak to není ta růženka od Disneyho... no nic, že je národ trochu jinde už si asi budu muset zvyknout...

Ve složení Alenka a Mel jsme si balet krásně užily, protože k němu i tanci jako takovému máme vztah. Navíc výprava je skvělá, spousta třpytek a tylu...prostě můj svět.

Co proběhlo a nestihlo se napsat

23.5 jsem fotila hned dvakrát v Olomouci. Jednou portréty a jednou dvouletého prcka. Oboje dopadlo snad dobře :)
25.5. jsme jeli na výlet na Bouzov a do jeskyní a vzali i Gábinu. Osvědčila se jako fotograf, ale je to neskutečný posera. Než se nechá k něčemu přemluvit...

30.5 jsem si jela pro nového kocoura. Ten by snad vystačil na samostatný blog občas. pako jedno.