Měl to být měsíc v Indii. A dopadlo to jako dva týdny v Indii a měsíc zničeného těla. A to se ještě pořád neví co mi je/bylo. Shodila jsem 7kg, některé dny vůbec nejedla, někdy skoro nespala. Až na začátku března jsem se odhodlala jít k doktorům. A ti teď zjišťují. Naštěstí jsem se za tu dobu naučila co mám dělat a co ne, takže se lepším i bez jejich zásahů. Možná pomáhají i ty léky co jsem dostala, nevím. Západní medicíně věřím tak napůl.
Nejlepší byl asi týden co měl Lukáš dovolenou. Nevím co se stalo, ale měl strašně náladu jezdit po výletech. Někdy to bylo dost těžké, protože jsem žila o polívkách a piškotech a najednou se něco dělo. Ale zase to bylo super, že chtěl. Takže jsme jeli do Mělníka, do podzemí, do Kutné hory, do Škodovky...
Dokonce jsem nebyla ani na oslavě narozenin děcek. Poprvé v životě. Ale i tak se snažím zůstávat akční v rámci možností. V březnu se toho hodně děje. Největší obavu mám ze soboty. to bude vystoupení, které neumím. dneska je pondělí... no jo.
Žádné komentáře:
Okomentovat