Hned na začátek si řekněme to podstatné. Skupina nefunguje, tréninky nejsou, všichni jsou na přeskáčku nemocní. Nemáme nové choreografie a poslední moje vystoupení (když nepočítám akci v Bio Oku) proběhlo v červnu. Teď je březen, mám za sebou zlomeninu, rehabilitaci, Indii, totální kolaps zažívací soustavy a sedm kilo dole (ve svalech).
Tak s tímto úvodem je asi jasné, že jít vystupovat po fakticky jednom tréninku je drzost a sebevražda. A ono světe div se, ale byla to nakonec maximální pohoda. Dobře jsme se bavili, všechno vyšlo jak mělo. Sem tam chybka neznatelná a zábava v šatně i na pódiu. A já jsem si to totálně užila a hlavně udýchala a tak vůbec. Bylo to moc příjemné odpoledne, dokonce jsem si i trošku zafotila. Tak co víc si přát?
Fotky jako vždy na FB.

Žádné komentáře:
Okomentovat